Zpět na rozcestník
taichi-kungfu.cz

O Hung Kuen

Hung Kuen Kung Fu (kung-fu, gong fu 功夫) je jedním z nejslavnějších jihočínských stylů, vycházejících z tradice kláštera Šaolin (Shaolin). Kung-fu je obecně používaný (i když nepřesný) termín pro čínská bojová umění.

Cvičení kung-fu neslouží jen pro fyzický rozvoj těla. Kultivuje i váš charakter, protože teprve poté, co rozvinete svou vůli a charakter, jste schopni posunout i své cvičení na vyšší úrovně. To, že dokážete bojovat, ještě neznamená, že jste komplexní cvičenec kung fu. Bojová umění jsou především o posílení vlastního charakteru. Tedy o boji se sebou samým a nikoliv o boji s okolím.

Hung Kuen získal svou proslulost díky tzv. 12 mostům (12 mostových principů, 12 mostových technik rukou a 12 mostových postojů), kombinaci tvrdého a jemného v technikách (Tygr a Jeřáb), síle Tit Sin (Iron Wire) – jež  buduje vnitřní energii, kombinaci technik 5 zvířat a mnoha dalším atributům. A samozřejmě díky schopnostem svých cvičenců, mezi nimiž se nejslavnějším stal Wong Fei Hung (díky ztvárnění jeho osoby ve více než 100 filmech).

Základem fyzického tréninku Hung Kuen jsou stabilní a silné pozice a techniky, ale například také soulad pohybu těla a dýchání.
Ovšem celý systém je velmi komplexní a zahrnuje:

Významnou součástí stylu je imitace zvířecích pohybů, a to jak pro boj, tak i pro zdraví.

Kong Pui Wai – hlavní představitel naší linie Hung Kuen

Hung Kuen obsahuje i teorii yin/yang a systém 5 prvků (země, oheň, kov, voda, dřevo), což jsou nedílné součásti čínské filozofie.

Přestože Hung Kuen je řazen k tzv. vnějším (tvrdým) stylům kung fu, obsahuje techniky tvrdé i jemné. A to nejen pro boj, ale i pro sebekultivaci. Samozřejmou součástí stylu jsou cvičení příznivě ovlivnňující zdraví a duševní hygienu.

Název je odvozen od rodiny Hung (zakladatel Hung Hei Gun, někdy také Hung Tsi Kuan). Hung Kuen tak znamená styl rodiny Hung. Používají se i názvy Hung Gar (rodina Hung), Hung Gar Kuen, Hung Kyun.

Kung Fu

Kung fu (kung-fu, gong fu 功夫) je obecný termín, který má několik překladů. Nejčastěji se říká, že jde o “akumulaci času a práce” nebo “oheň a čas” ve smyslu, že zabere mnoho času spálit odpadní (nevhodné) součásti lidského charakteru, mysli, těla, ducha atd. Jakákoliv činnost, která je dotažena k dokonalosti, může být označena jako kung fu. Ať jde o vynikajícího kuchaře, hráče na hudební nástroj nebo cvičence bojových umění.
Tedy pouhé cvičení není kung fu, až jeho ovládnutí, vynikající znalost, která přichází právě díky investici vlastního času a tvrdé práce. (Ovšem používání termínu kung fu pro všechna čínská bojová umění se stalo běžným.)
Kung fu znamená projev velké fyzické, mentální a duchovní síly v přirozených pohybech lidského těla. Trénink byl vždy velmi náročný na mentální i morální disciplinovanost studenta, protože učitelé si chtěli být jistí, že znalosti smrtících technik nebudou zneužity.
Ve své vrcholné formě dokáže kung fu člověka naplnit/obohatit na úrovni morální, duchovní, filosofické i vztahové, takže jeho charakter přesahuje kvality běžného života. A pokud je kung fu používáno se správným záměrem, bude mít pro náš život prospěšné efekty.

Existuje staré přísloví: “Neustále musíme procvičovat spravedlivost.”

Takže ten, kdo cvičí kung fu s bojovým aspektem na zřeteli, hledá “mír skrze boj”.
Stále usilujeme o poznání smyslu života. A snažíme se o překonání všech životních překážek – intelektuálních, emocionálních, fyzických i duchovních. A kung fu nám s tímto může pomoci. Cvičením se učíme překonávat překážky, protože skutečné tradiční kung-fu obsahuje tolik informací, že ovládnout je bývá práce alespoň na dva životy. Proto se nemůžeme na Cestě kung fu zastavit a učime se pracovat na sobě bez oddechu den za dnem. Tento návyk si potom přinášíme i do každodenního života – bojujeme s překážkami, nástrahami a víme, že díky neustálé snaze jsme schopni je překonat, i když se nám zdají nezdolatelné.
Kung fu je hledání dokonalosti v každé činnosti, kterou považujeme za důležitou. Samozřejmě, že se nevyhneme omylům, uklouznutím ani zdržením. Stejně jako diamant nemůže být vybroušen bez odstanění některých jeho částí, ani člověk se nemůže zdokonalit bez námahy a trápení.
Cvičenec kung fu se musí snažit zdokonalit ve všech oblastech života, aby dosáhl jednoty mysli, těla a ducha, což se projeví v jeho charakteru. Pravděpodobně nedosáhneme dokonalosti, ale snažme se dojít na této Cestě co nejdále.

Nezbytné je si osvojit pravidla mou dak (wu de) tak, aby se staly součástmi vaší osobnosti.

Kung-fu nemá hranice, to jen naše znalosti jsou omezené.

Vnitřní vs. vnější styly kung fu

Čínská bojová umění bývají rozdělována na Vnitřní (Nei) a Vnější (Wai) styly. Pro toto rozdělení si ukážeme různá zdůvodnění, ale důležitou informací je, že se nejedná o rozdílná cvičení, ale jde o dvě strany téže mince. Neexistuje styl kung fu, který by se obešel bez náročné vnější práce na sobě samém (např. drilování pozic a pohybů) a stejně tak “vnější” styly zahrnují “vnitřní” cvičení (dynamická tenze v mnoha stylech je typickým, ale zdaleka ne ojedinělým příkladem).

Nei Chia znamená vnitřní systém nebo vnitřní styl (škola).
Nei Kung (Gong) označuje vnitřní trénink (práci), jehož dosah je neomezený. Jde o práci, která je postavena na koncentraci a imaginaci, ať už jde o představu vizuální, zvukovou či pohybovou. Cvičení Nei Kung na pokročilé úrovní obsahují i metafyzické postupy.

Vnitřní styl:

Wai Chia znamená vnější systém nebo škola, Wai Kung je vnější práce – trénink síly i fyzických pohybů.

Vnější styl:

Výše uvedená charakteristika generalizuje, proto ji neberte jako přikázání a pokud se pustíte do studia kterékoliv školy (vnitřní či vnější), zjistíte, že vnější a vnitřní styly jsou dvě strany téže mince a obě skupiny obsahují i trénink z druhé strany. Propojení Yin a Yang se projevuje i v bojových uměních.